Je to naivita a idealismus, který nelze převést do praxe, protože vychází z přesvědčení, že všechny děti (lidé) se chtějí učit a to prostě není pravda. Takových dětí je málo. Většina lidí jde totiž cestou nejmenšího odporu, tudíž pokud nemusí, tak se nebudou namáhat něco učit nebo dělat. Bylo by hezké, kdyby to tak bylo, ale je to mimo realitu.
V našem školství to ideální není, na zš by se místo některých příliš akademických znalostí mělo víc učit znalostem víc potřebným pro samostatný dospělý život a to další by mělo být až nadstavbou do určité míry volitelnou, ale zastaková trága při výši peněz, které do něj jdou, není.