Přidat odpověď
libiku,
já si naopak myslím, že právě na tomhle toho jde naučit/demonstrovat strašná spousta.
Je to ještě v čerstvé paměti, takže to nespadne do "předžvýkaných klasiků", kteří žili tak dávno, že si nikdo vlastně nepamatuje ani jejich kladné, ani záporné stránky, a jedno či druhé lze snadno zatajit (Mácha citlivý básník versus bezohledný partner versus docela odpovědný otec, Němcová geniální spisovatelka versus dosti nezodpovědná bohémka)
U toho Nohavici by se třeba bylo možné zamyslet nad kontroverzností toho, že jeho písničky držely dost lidí nad vodou v kontrastu s tím, že spolupracoval, i toho, jakým způsobem ho k té spolupráci asi přiměli.
A nad tím, jestli to znamená, že není morálně bez poskvrnky, a pokud ano, tak jestli to nějak ubírá jeho písničkám na pravdivosti.
(ve skautském oddílu našich dětí třeba odmítají zpívat jeho písničky, které měli před tím v dost velké oblibě, na základě toho, co o něm vyšlo najevo v poslední době, a toho Putina - je to dobře nebo ne?)
Prostě to celý by mohlo posloužit jako dost dobrej příklad toho, že věci nejsou černobílý, i tolerance různých názorů na to (já si jeho písničky zazpívám ráda bez ohledu na Putina a spol., ale ty skauty nebudu přesvědčovat, že by taky měli)
Předchozí