LeKa, sice nemám dceru, ale sama jsem tím prošla jako dcera. S mámou nemám dobré vztahy dodnes.S tátou je to mnohem lepší. Když srovnám jejich vztah vůči mě - TEHDY: on mi mnohem víc věřil. Dokázal mi povzbudit. Uměl ve mě vidět to lepší. Byl inženýr zootechnik. Když sem hooodně plavala ve škole, vzal mně do kravína a ukázal dělnice, které se staraly o krávy. Pak do prasečáku. Cestou domů se jen zmínil, že pokud chci dělat to co dělám, dotáhnu to max na pečovatelku o tato zvířata. Tehdy to fakt takhle bylo... se čtyřkama jsi se na slušnou školu nedostala.
Chci říct: snažte se, jí pochopit, věřte jí a dejte jí volnost. Nekřičte, nemá to cenu - vždy jsem si říkala, radši jedna facka než půlhodina keců. A nějak citlivě naznačit, že vzdělání fakt bude potřebovat.