Právě. Nohavica ze sebe dělal málem disidenta a pak, když se to prolátlo, neuměl se k tomu postavit rovně. Já chápu, že každý nebyl natolik odolný, aby nepodlehl tlaku, ale co je na tom to přiznat? Navíc já z něj mám pocit, že donášel z prospěchářských důvodů. Chtěl mít pohodičku na zpívání, tak občas něco nabonzoval. Já bych mu ochotně odpustila i tento postoj, kdyby to přiznal. Prostě chtěl dělat, co umí a jinak by nemohl. Nebylo by to teda nic hrdinského, ale aspoň by to nebylo pokřivené.