Pam-pelo,
krásně jsi to napsala, děkuji moc.

Jen k té NE-mainupulace, že jsi dětem nechávala více prostoru... já bych dceři také nechala prostor, ale ona by nedělala vůbec nic. Řeknu jí, jdi se naučit na test, za půl hodiny tě vyzkouším a projdeme to spoelčně. Po půl hodině - dcera na mobilu, ani učivo nevytáhne z aktovky. Důrazně, měla ses připravit do školy, abychom si to spolu zopakovaly, naštvaný výraz, jojo, já to udělám, za 10 minut přijdu a zase nic nedělá... bud dojde k hádce, vyhrocené situaci,bouchání dveřmi, škola je na nic, učitelky jsou krávy... já po 4.pokusu už ztrácím trpělivost, kdybych takto měla jako dráb stát nad každým dítětem a vše mu říkat 5x... jak potom dítě "nenásilně" přimět k tomu, aby si plnilo své povinnosti?? Známky nejsou priorita, samozřejmě, ale je to povinnost dítěte, kt. by mělo plnit... Moc by mě zajímalo, jak jsi toto třeba řešila. Dát volnost, nechat dítě být? Asi by to dceři vyhovovalo, neměly bychom spolu žádné konflikty, kdybych po ní nic nechtěla, jen nevím, jestli by potom nehrozilo propadnutí, návrh na pobyt v diagnostickém ústavu, když už ted učitelka hrozí trojkou z chování...