Rišulko, neznám nikoho s PAS, ale othle mě také napadlo. Co nejvíce tobě i jemu odlehčit, dělat jen ty důležité a podstatné věci (pro oba), možná, péči o něj někomu na část dne přenechat, předat, ať ty plníš tu úlohu maminky, té co pečuje, vychovává (ale Rišulka určitě nemusí splňovat nároky na výchovu jako jiné děti), učí (ale zase mne napadá, zda trápit jeho i tebe pády má smysl) a nebere to vám oběma spoustu energie, nekazí vztahy a proč ? Bude ty pády opravdu v životě potřebovat ?
A možná jsou pro něj jiné vyučovací metody, nevím. Znám dítě s autismem a jeho rodinu, dopoledne bývá v nějakém zařízení, pečovatelé si vydechnou, i tak je vše náročné..je mi jasné, že toto není všude, že jsou zařízení třeba obsazená, pak tuším, že čerpali různé příspěvky.. využívali pomoci dobrovolníků a myslím, že i studentů, kteří práci s jejich dítětem měli možná i jako svou praxi. Tyhle možnosti asi nejsou všude a nejdou všude využít (menší město, vesnice...)
Moc ti držím palce.