Ještě s těma "skutkama služby" - já to vnímám tak, že je to velká věc, pro někoho tohle udělat a mít někoho, kdo to udělá pro mě, tak si to šetřím .

Tady se bavíme o ideální situaci, kdy jeden požádá a druhej to udělá RÁD, ale byly tu i jiné debaty na téma, že ten jeden požaduje VÍC, než je mu ten druhej ochoten dávat.

To je přece taky potřeba zohlednit - pro mě je ideální situace, když se mi ten druhej SÁM NABÍDNE, že pro mě něco udělá (přičemž já to nevyžaduju a jsem připravená si to zařídit sama), protože z toho je jasný, že mu to nevadí a že to pro mě udělá rád.

Také - jak už tu taky zaznělo - jsem občas ráda, když nabídnu a ten druhej to odmítne (ale ta dobrá vůle tam někde ve vzduchu zůstane).

Celý je to asi o tom, aby to tomu "dávajícímu" nebylo nepříjemný nebo neměl pocit, že "dává" pořád jen on (což je u většiny lidí, kteří sem psali, že to dělaj pro sebe vzájemně a rádi, asi splněno).