Když jsem se rozváděla, můj ještěmanžel mi řekl: "ona mě tak potřebuje!"

A kus pravdy na tom bylo. Já jsem samostatná a poradím si, vždycky jsem uměla žádat/nabízet drobnosti, ale s věcmi, které by byly pro druhého komplikovanější, jsem "neotravovala".
Ukázalo se, že exmanžel by byl býval otravován rád.

Od té doby jsem ušla kus cesty a víc prosím o pomoc a taky ji víc poskytuji. Žiju sama, primárně jsem pochopitelně samostatná, ale minulý týden nám třeba dobrý kamarád odřídil auto (kolem domu byla škaredá cesta, sestra je řidič začátečník a já neřídím) do bytu po tatínkovi, pomohl naložit bedny s knihami (bylo jich dost, to auto je sharan, vejde se do něho hodně) a pak je s námi odnosil k nám do druhého patra.

Samostatnost není "vyřeším všechno osobně".