Můj bratr to tak měl, hned v první třídě.

Byl to pro něj natolik určující zážitek, že od té doby je jeho hlavní životní program "jsem loser, nic nemá cenu zkoušet, protože se mi to stejně nepovede". Přitom my jako rodina jsme ho podporovali a známky neřešili, ale učitelka ho tenkrát svým přístupem natolik sejmula, že jsme to korigovat nedokázali.

Tobě bych poradila, abys místo vysvětlování našla dítěti školu, kde se neznámkuje a tím pádem nesrovnává.