Moje neteř měla v nižších ročnících ve škole dost problémy. Od sestry vím, že ve třetí i čtvtrté třídě měla čtyřky. Neteř z toho byla smutná a my se s ní o známkách nebavili. Sestra to ovšem řešila (naštěstí) a neteř nechala přestoupit na jinou školu. Najednou byla holka v lepším průměru. Letos bude dělat přijímačky na SŠ a vím, že na vysvědčení má pouze jednu trojku, kterou prostě už nestihla zlepšit, ale do konce šk. roku má za cíl mít pouze dvojky. V předchozí škole prostě nezohledňovali její poruchu učení a ano, asi jim tam překážela a zdržovala učitelům výuku. Na nové škole k ní přistoupili docela jinak a škola ji začala zajímat, protože nepoukazovali na to, co neumí, ale snaží se jí to naučit.

Vždycky je někdo nejhorší. Pokud to synovi vadí, musí s tím chtít něco udělat. Jestli mu někdo v tomto směru hází klacky pod nohy, zamyslela bych se nad změnou školy.

Moje dítě prý neví, kdo má nejhorší vysvědčení. Teď jsem se jí zeptala. Ví ovšem, komu učení moc nejde nebo kdo má v něčem problémy.