Moje dcera byla úplně stejná. U zápisu neřekla ani jedno slovo, ani svoje jméno, prostě vůbec nic. Tehdy byl ale zápis už v lednu a dcera je navíc ještě až pozdně prázdninová, v době zápisu neměla ani 5,5 let. Já dostala do ruky papír na odklad. Nicméně dcera do školy jít chtěla a v září nastoupila. Paní učitelka byla trpělivá a prostě ji nechala být. Ona plnila všechny úkoly, ale nemluvila. Ani s dětmi ani s učitelkou. Poprvé se ve třídě ze svojí lavice otočila a podívala se na děti za sebou až v dubnu. Dnes je to 11letá ukecaná slečna studentka primy na 8G, má kamarádky. Dozrála. Ale já s ní nikdy nebyla ani u psycholožky. Brala jsem to tak, že já jsem taky docela stydlivá.