Zažila jsem na vlastní kůži, včetně toho nedostatku empatie. Po mnoha letech snažení, trápení se a depresí jsem se rozvedla a odešla. Když se dozvěděl, že jsem podala žádost o rozvod, najednou si došel k lékaři a zjistil, co jsem věděla dávno - že má cukrovku. Takže jsem byla mrcha na druhou - nejen že jsem dětem rozbíjela rodinu, ještě navíc jsem opouštěla nemocného manžela.
Když se mě u rozvodového soudu soudkyně zeptala na náš manželský život, řekla jsem jí, že následek posledního záchvěvu manželského života si právě přinesl domů své první školní vysvědčení. Řeči protistrany o tom, jaká jsem rajda, co se na mateřské doma nudí a shání si chlapy, ji pak už nějak nezajímaly.

4 roky po rozvodu mám jiného mužského a problémy postelové i jiné řešíme spolu, protože se prostě týkají nás obou.
Problém není v tom, že jeho nebaví sex, problém je v tom, že je mu úplně jedno, že jí sex chybět bude.Taky jsem se svého času dozvěděla, že on žádný problém nemá, a jestli já ano, ať si to vyřeším sama. No, vyřešila jsem.Zakladatelce přeju, ať je v tom řešení rychlejší a neztrácí zbytečně roky.