jdu se optat na názor, jak byste reagovaly. Mám dceru 6 let, která při resp. po konfliktních/vyhrocených situacích vyžaduje usmíření, pomazlení atd. Zvykla jsem si a naučila se i ve chvíli, kdy se opravdu zlobím zlomit sama sebe a usmířit se s ní a pomazlit jí i ve chvíli, kdy bych jí nejradši naplácala. Ale včera jsem opravdu bojovala sama se sebou. Dcera strávila (z důvodů nyní nepodstatných) většinu dne u tabletu což jí způsobuje to, že s ní následně není k vydržení. Když se nachýlil večer čas na nachystání se do postele tak jsem začala vyžadovat splnění těchto věcí - sprcha, zuby, jídlo atd. dcera nebyla evidentně ve své kůži, ale za sebe musím se pochválit, že jsem se udržela, nezvyšovala hlas a jen (asi dost na nervy lezoucím způsobem) opakovala a vysvětlovala svoje požadavky dokud nebyly splněny. Dcera v podstatě celou dobu než se dostala do postele buď probrečela nebo prokřičela. Byla jsem opravdu trpělivá, ale i důsledná neustoupila jsem ani o krok. V posteli pak dcera ještě dělala naschvály, jako že se nepřikryla atd. a pak mě odzbrojila tím, že chce abych se jí omluvila. no překvapení veliké. Za co? Nedokázala jsem vyhodnotit co je správně. Dceři jsem vysvětlila, že se omlouvat nebudu, že jsem nic neprovedla, ani nekřičela a vše jí řekla a vysvětlila v klidu tak proč to chce. Opakovala, že jsem na ní "byla zlá", prostě proto, že jsem chtěla aby udělala něco co ona dělat nechtěla.
Jak byste reagovaly vy?