"nebudu "za cenu uklidnění před spaním" omlouvat něco co jsem nepovažovala za špatné."

Tak existuje i jiná cesta, než omluvit/neomluvit, ne?
Potvrdím dítěti pocity, že vidím, že je smutná, rozrušená, nebo jaká, vyslechnu, proč se tak cítí, vysvětlíme si vzájemně postoje, oba se zklidníme, vyřešeno. A možná zjistím, že se fakt mám za co omluvit, možná to zjistí dítě ...