kdyz jsem byla dite, tak se rodice se mnou nedomlouvali: "Dojdi s kosem, uklid si pokoj atd..bez toho, aby rekli kdy. Bud jsem mela neco rozdelanyho nebo jsem podvedome cekala, az budou opravdu vytoceny.


Greto, já úplně stejně
Často bylo dusno, že se nestarám o domácí práce sama od sebe, neuklízím sama od sebe, musí se mi všechno pořád říkat .. Jenže to nebylo "říkání", to bylo vyčítání a buzerace.
Když nezaznělo nic ve smyslu "Prosím tě, zítra přijdu pozdě z práce, postarej se prosím zatím o to a to.", neměla jsem motivaci nic dělat.
Na takovou konkrétní prosbu podle mé zkušenosti děti reagují dobře (většinou). Ale nedávají trvalý proud příkazů a nedávají samostatnou péči o domácnost, jako by byli třetí rodič.