" Ve vyspelejsi spolecnosti by dostupne bydleni melo byt tak nejak zakladem."

Otázka je, kde to takhle je. V USA jsem viděla obrovské kempy plné mobilheimů nebo maringotek. Ne kempy ve smyslu dovolenkových destinací, ti lidé tam normálně bydlí a často se odtamtud nikdy nedostanou, na nic víc za celý život nedosáhnou. Ti, co dosáhli na hypotéku ji velkou část svého života splácejí. Zase řada lidí prostě bydlí v nájmu a považují to za normální.

Část rodiny mám v Kanadě, nevím, jestli to není zkreslené místem, kde žijí, což je docela drahé město, ale vlastní bydlení je tam strašně těžce dostupné, drahé pozemky, drahé domy. Určitě tam není bydlení snadno dostupné, mladí si také byty pronajímají. Rodina řeší prioritně vzdělání, což je taky značný výdaj, vlastní bydlení už si musí děti většinou zajistit samy v průběhu života.

U nás všichni chtějí bydlení v osobním vlastnictví, ale musejí si ti lidé uvědomit, že to prostě vždycky nejde a i v nájmu lze prožít život. Zajímalo by mě, jestli ty děti, co od rodičů dostanou vlastní bydlení pak to samé poskytnou svým dětem.