Prodala bych (resp. převedla podíl v družstvu, ve skutečnosti ten byt nevlastníš). Pokud to je tak daleko a ani tomu nerozumíš, je mnohem praděpodobnější, že budou s nájmem dřív nebo později potíže. Pravděpodobnost, že najdeš dlouhodobého bezproblémového nájemníka, který si všechno zařídí sám, není fakt velká. Spíš se budou střídat, budou různě spolehliví, budou chtít abys řešila opravy (rozbít se může kde co i v zrekonstruovaném bytě, navíc 13 let po rekonstrukci už je dost).
Teď jsou vysoké ceny nemovitostí, tj. i družstevních bytů.
Osobní zkušenost: pronajímali jsme podobný byt v podobné vzdálenosti (ale my tam máme příbuzné, takže cesta tam nebyla pro nás nikdy "zbytečná a navíc") nejdřív studentům, to bylo O.K, jen se různě měnili, pak "obyčejnému člověkovi", který zaplatil jednou, potom odvezl radiátory do sběru a měli jsme ještě štěstí, že byt pak v zimě opustil dobrovolně :-( Samozřejmě tak blbě to nemusí dopadnout vždycky