Bóže, a to tu někdy někdo napsal, že mladí si musí našetřit do 30ti 3,5 milionu na byt v Praze? Nebo si to tu snad někdo myslí? Jenom jednoduchou matematikou - to by musel odkládat každý měsíc po dobu deseti let nějakých 30.000,- Kč...

Měli by si být ale schopni našetřit dost na nějakou akontaci na hypotéku... a to se určitě dá. V mladém věku se totiž daleko líp šetří, než když už mají děti.

Dosud jsem se těchto diskusí neúčastnila, ale prostě nechápu, kde furt (některé) berete názor, že KAŽDÝ má právo (nebo povinnost) na byt v OV v hlavním městě. To je prostě děsná krávovina.

Ano, vlastní bydlení (zvlášť v hlavním městě) je drahé. Ano, kdo dostane bydlení od rodiny (třeba byt po babičce), je určitě zvýhodněn. Ano, komu rodiče už v dětství spoří a pak dostane naspořené prachy, je zvýhodněn. Ano, čí rodiče si ve svém produktivním věku koupí byt "navíc", třeba ho pronajímají a tím umořují hypotéku, a v dospělosti ho dítěti darují, je zvýhodněn.

A co jako?

Naopak - ne, nemyslím si, že rodiče mají povinnost utrhovat si od úst, aby dítě jednou mělo (bez vlastní práce) naservírované pod nos vlastní bydlení. Ne, nemyslím si, že je úplně normální (nebo časté), aby lidi měli ve 30ti letech plně splacený byt v OV v hlavním městě. Ne, nemyslím si, že bydlet v nájmu je hanba nebo podřadná věc.

A ano, myslím si, že už mladí lidé by měli dokázat poměřit hodnotu peněz s majetkem. Ano, myslím si, že i při studiu VŠ se dá chodit na brigády a alespoň něco málo ušetřit. Ano, myslím si, že mládí je přesně ten čas, kdy jsou náklady minimální, a dá se prožít aktivní mládí i s minimálními náklady (od cestování stopem, po různé platformy na sdílené bydlení v cizích městech při turistice, různé nízkonákladové letenky, různé pracovně-poznávací pobyty, možnost vyjet pracovat do ciziny...). A ano, myslím si, že rozumný mladý člověk si už z prvních výplat má odkládat prostředky na šetření na něco.

Stejně tak si myslím, že odpovědný rodič dítěti alespoň nějak minimálně do dospělosti pomůže, ať už stavebním spořením nebo jinou formou (třeba tím, že ho u sebe nechá bydlet jen za náklady, čímž mu umožní víc si ušetřit)... Ale ani já (my), ačkoli jsme finančně dostatečně zabezpečení, nehodlám k 18tinám dítěti kupovat byt v hlavním městě. Ale ani nedopustím, aby skončilo pod mostem.