Reaguji tu na odpovědi, které do porodnického dotazníku poslalo pražské Podolí. Zarazily mě tu hlavně dvě věci. Za prvé to, co se zde uvádí ohledně přípravy - tedy že je to na mamince, které jen jednotlivé kroky doporučují. Já jsem zde sice rodila už před dvěma lety, ale i tehdy mi ještě dva dny před porodem řekli, že "co si budu přát, bude". Nebylo, neboť přemlouvání a doporučování ve zdejším provedení vypadalo zhruba takto "já jsem tu vrchní sálová, takže tady rozhoduju já" /když jsem chtěla svou vlastní košili a naopak jsem nechtěla holení a klystýr. Holení jsem se nakonec neubránila, klystýru ano, ovšem pan doktor se mě snažil přesto přesvědčit slovy o tom, že právě díky této proceduře má Podolí vynikající výsledky a žádal po mně vědecké argumenty, proč klyzma odmítám. Já jsem mu ty jeho nevěřila, ale dovedu si představit, jak taková slova mohou zapůosbit na někoho méně odolného. A rozhodně mi při této diskusi nebylo do zpěvu, neboť jsem na sobě již měla potupný oděv zvaný bůhvíproč andělíček, z něhož mi díky velkému břichu koukala celá záda atd. Pan doktor se ale asi s odmítnutím vyrovnával hodně těžce, protože nelenil a přišel za mnou ještě na tzv. hekárnu, aby mi sdělil, "jestli si uvědomuju, jak těžká jeho práce je".
Druhou věcí, která mě u Podolí zarazila, je odpověď, že "sprcha je v každém boxu". Já jsem tam dva roky nebyla, takže se ptám někoho, kdo tam byl nedávno - je to pravda? Protože za mě byla sprcha na více boxech, ale jedním z nich byla třeba pětilůžková hekárna, takže během úlevného sprchování jsem trpěla výčitkami, že ostatní maminky jsou v ten moment odsouzeny ke svíjení se na vymrzlé hekárně či neútulné chodbě. Vím, nejhezčí porodní sál /ten, který ukazovali při kursechú má také svou sprchu, ale hned vedle je ještě jeden, odhadla bych jej jako nejmenší ve střední Evropě, a ten svo samostatnou sprchu, která by byla hne dpo ruce rozhodně nemá. Ale možná se tam něco změnilo. Doufám, že se ozve někdo, kdo tam rodil nedávno.