Jako Tragika, usínám pozdě, vstávám v 6.30.
Ve tři se budím, pokud jdu spát moc brzy, t.j. před půlnocí, tělo si myslí, že jsem si dala odpoledního šlofíčka.

A stávalo se mi to několik let po porodu dcery, skončila jsem tenkrát touhle dobou na rizikovým oddělení, kde jsem byla skoro měsíc, původně jen na 10 infuzí, bez nějakých informací, jak dlouho tam budu a co se přesně děje nebo co mi hrozí. Dcera se narodila v březnu, v 7. měsíci akutním císařem, několik let po tom jsem se 2 měsíce v tomhle období budila přesně ve 3 hodiny, bylo to prožitým stresem.

Tak jestli nemáš něco špatnýho za sebou nebo před sebou, čeho se bojíš