Žila jsem v Praze dva roky někdy kolem roku 2000, dostala jsem totiž práci, ohodnocenou víc než čtyřnásobkem toho, co jsem dostala na svém prvním fleku ve zdravotnictví. Celkově byl pocit z pobytu v matičce asi takový, že tam takový vydatný pramen a všichni kolem něj sedí a chlemtají a stejně ještě zbude na ty, co sedí v druhé, třetí a další řadě. Prostě u zdroje, jen to sdílené spolubydlení bylo trochu náročné, ale jinak by člověk všechno zase utratil za bydlení.
Tady je jeden levicově anarchistický text o rozevírání nůžek mezi velkoměstem a periferií:
http://a2larm.cz/2019/01/zlute-vesty-jsou-nezastavitelne/