Libik,
žiju na naśem sídlišti nejdelší část života a se mnou lidi, kteří se sem nastěhovali do nového jako já. Máme tu spoustu vzpomínek, narodily se na m tu děti, pár lidí tu už o své blízké přišlo, každý rok na Vánoce společně zpíváme koledy... Tuhle jsem se potkala s člověkem z jine ho domu a zavzpomínali jsme na krušné začátky na sídlišti ve výstavbě a říkali jsme si, že jsme starousedlíci, a jak se to tady za těch pětatřicet let zménilo. Nejen chaloupky, ale i sídliště má duši, protože tam žijí lidé s duší, abych tedy použila tvůj vzletný styl.