Já upřímně řečeno nechápu, proč to ti lidi nevyříděj přímo.

A teda když jsem četla to o těch maškarních, tak jsem si říkala: chudáci učitelky, to ti rodiče opravdu maj takovou hoňku, že nemůžou jednou dvakrát za rok pro svý děti naimprovizovat nějakej kostým a jsou nasr.ný z věci, která měla bejt původně k radosti?

Trochu mi to připomíná nedávnou debatu, kdy se podobná nasr.nost projevovala vůči lidem, kteří se pokusej konverzačně prohodit milý slovo a kdy Libik trefně poznamenala, že by tomu slušela odpověď "a ty jdi hned do pr..le".

Jako lidi, vážně považujete za únosný se kvůli všemu hned naštvat a na všechno nadávat (spíš než byste to, když už vám to vadí, probrali s učitelkou nebo s ředitelkou)?