libiku,

spíš si myslím, že kdo ohrnuje nos nad "podřadnou" prací, přičemž v danou chvíli na nic lepšího nemá a jeho situace mu nevyhovuje, tak si kálí do vlastního hnízda a bývá myslím poměrně časté, že sezením na zadku si nic lepšího nevysedí a bude fňukat do konce života, jakej je chudák, že nemá ty MOŽNOSTI.

Já přece neříkám, že každej nutně musí jet do Ameriky mejt nádobí, ale pokud je v situaci, že nemá bohatý rodiče ani není (zatím) hvězda ve svým oboru a do tý Ameriky by se jinak nedostal, tak když to udělá, tak si třeba výrazně zvýší částku na kontě, naučí se pořádně anglicky a získá zkušenosti, který mu třeba zase výrazně pomůžou, až se vrátí k tomu, pro co je kvalifikovanej.

A jsou mi sympatičtí lidi, kteří a priori nad prací neohrnujou nos. Zvlášť pokud jsou v situaci, kdy na nic lepšího ani zdaleka nedosáhnou.