Mně to teda přijde zjednodušené, ale rozhodně mě to "neuráží".

A souhlasila bych s tímto:
"Vidím, že ty ženy, které svoje vzorce myšlení změnily, se uzdravily, a i když to třeba vypadalo beznadějně, jsou tu pořád.

Pomáhá při léčbě i víra?

Když člověk v nic nevěří, je sám. Ve dvou se to lépe táhne a je jedno, o co se člověk opírá. Když se o něco opře a věří tomu, ztratí zábrany a bojí se méně.

Co je podle vás tedy nejdůležitější, aby byla léčba úspěšná?

Důležité je, když už jsou uzdravené, aby se pokusily zamyslet nad tím, co byl původ té jejich rakoviny. Většinou jsou to jejich strachy a udusané ženství. Skoro bez výjimky onemocněly totiž ženy, které svému okolí dokazují, že zvládají všechno."

DOKAZOVAT okolí, že zvládám všechno. Sytit druhé, aniž bych sytila i sebe nebo byla sycena....být v bezpečí sama v sobě...o tom vlastně píše...a to tak chápu třeba i já.