Syn ve Vídni nestuduje finance, studuje řízení podniků , ale to je jedno. Tenhle syn navíc ani do soukromých škol nechodil, jen poslední dva roky šel kvůli rakouský maturitě na rakouskej gympl, kterej si ale finančně může dovolit asi každej.Přesto ale ví, že jsme ho celou dobu nastandardně podporovali, pomáhali mu s výběrem školy, absolvováním různých zkoušek, platili zahraniční pobyty.
Mladší děti do soukromých škol chodí a vybírali jsme fakt pečlivě, což samozřejmě neznamená, že pokud bychom vybrali jinak, byly by odsouzení živit se uklízením odpadků. Mladší syn dobře ví, že pokud ba na jeho drahé škole neměl výsledky a nevyužíval dalších možností, které škola v hojné míře nabízí, stáhli bychom ho a šle by na státní gymnázium.
Je na rodičích, co můžou a chtějí svým dětem dát, to platí pro výchovu, hmotné statky vzdělání, lásku, zkrátka pro všechno.
A když si myslím, že moje děti nebudou potřebovat od nás byty, tak tomu mám důvod věřit.
Skutečnost je taková, že kdyby o přece jen neklaplo, pod mostem je bydlet nenecháme.