Federiko, myslela jsem spíš příklad, že má smysl něco dělat, tj. že se lidi nějak realizují, něco tomu podřizují, ale nese jim to spokojenost.
Pak nastupuje individuální rozmanitost. Jistěže může pracovitý, důsledný, nicméně zapšklý rodič vyvést mládě, co nebude nic dělat a hledat, jelikož nebude vůbec tušit k čemu by mu to mohlo být. A naopak, že zdánlivě prosté poměry, kde je matka happy, když uplete svetr a přidají ji v práci tisícovku, vystřelit vědce mezinárodního významu.