Libiku,

teď ti vůbec nerozumím.

V čem by proboha bylo rodičovské selhání, kdyby to dítě s tím hasákem chodit CHTĚLO a chodilo by s ním rádo?

To už bych spíš rozuměla tomu, že by byl problém pro ty RODIČE se s tím srovnat (a umím si to představit, sami jsme "inťouši", a kdyby se některé z našich dětí rozhodlo, že jejich štěstí spočívá v montážní jámě nějaké autoopravny, tak by nás to asi soukromě stálo trochu přemáhání, ale pokud by to byla opravdu JEJICH volba a byli by tak spokojení, tak by cokoli jinýho než to akceptovat bylo špatně).

Ten příklad, kterej uvádíš, je o něčem jiným, protože tam to řemeslo bylo z NUTNOSTI (i když se z toho TM, jak píšeš, "vylhal" velmi se ctí), a kdyby si byl mohl vybrat, tak by si vybral něco jiného.