libiku, pichnu to na Tebe (ostatsni se mnou nemluvej…)

moje deti vyrustaly s tim, ze kdyz je neco bavilo (A JA MELA CAS a nic moc to nestalo),tak si to vyzkousely, tak dlouho, jak je to bavilo. Kdyz je to bavit prestalo a prisly s necim jinym, tak v mezich moznostech si vyzkousely to. =metoda, kterou jsem vzdycky aplikovala i sama na sebe. Mne bavilo plno veci, delala jsem je doma, oni vetsinou se mnou. Jazyky mely "prirozenou cestou" z domova, psavci bytli vsichni, hrali vesnickej fotbal holky i kluk, tanecni krouzek jsem mela pro deti ve skole (tady nic nebylo, vozit jsem je nestihla, tak jsem to zacla na jejich zakladce). Zpivat nejaky cas chodily holky v kostele (predstav si, ale jinej nebyl).


Vsichni nadseny do svych oboru, ktery maji koreny v tom, co jsem delala ja, spojeny vsechny ty vyzkouseny veci do jednoho celku a doshly v tom dost.