Rodinová, svět není rájem, ale je možné předejít tomu, aby dítě v prvních školních letech naráželo zbytečně tvrdě nebo naopak zbytečně pospávalo.

Jak to myslím mohu podat na hodně zjednodušeném, ale celkem ilustrujícím příkladu matiky. Pokud se učí v prvních letech blbě (a to v klasické české škole povětšinou ano), získá většina dětí velmi brzo pocit, že je těžká, že ono "na matiku není", atd... Přitom ve skutečnosti "na matiku" je nadáno stejně tolik dětí jako na přírodovědu či cokoli jiného. Tenhle vztah k matice a hlavně sebehodnocení vůči ní se jen málokdy podaří později zlomit. Prostě škoda je způsobena navždy.

A takhle to může být na nevhodné škole se vším. Se sebevědomím, vztahem ke vzdělání jako takovému, k institucím, autoritám, .................

K tomu jen poznámku, že vhodnou školou nemyslím nějaký konkrétní směr-styl, ale opravdu čistě kompatibilitu škola-dítě.