Tohle je podle mě klasika ve smyslu: neseme si vzory z původní rodiny. U nás se lžící jedla maximálně polévka nebo krupicová kaše, takže já jím všechna jídla vždy příborem z mělkého talíře. Můj muž často jí třeba omáčky z hlubokého talíře lžící a nebo, co je pro mě nepochopitelné a nesnáším to, že sní polévku a druhé jídlo si dá do toho samého talíře. Prostě u nich doma se takto eliminovalo špinavé nádobí a on to považuje za normální.
Když je doma sám, je schopen mít na lince pár dní jeden talíř s lžící a jeden hrnek a je spokojenej. A to máme myčku Po mém návratu bez milosti likviduju.