Někdy je to nejen o tradici, ale rodinné zkušenosti. Manželův děda byl zavřený v komunistickým lágru a jedna z věcí čím se bachaři snažily pošlapat lidskou důstojnost, bylo i podávání jídla jako zvířeti. Pro dědu prostě hliníková lžíce byla symbolem ponížení, nesvobody. Alespoň se vždy před jídlem pomodlil. Když se vrátil tak už nikdy nejedl hlavní jídlo pouze lžící a ani nikdo jiný z rodiny.
Každé jídlo je pro nás v rodině, tak trochu zastavení, zamyšlení a poděkování. No, a k tomu patří příprava stolu a vše okolo, a ano při nedělním obědě se nezapomeneme pomodlit.