To já jsem si vždycky myslela, že na medicínu jdou (a dodelaji ji) jen opravdu chytří lidé. Aspoň takoví byli mí kamarádi a koneckonců můj táta. Bohužel mám dojem, že ojediněle lze i medicínu "vysedet" a bohužel pak i dělat... Paní doktorka, která měla málem na svědomí moje dítě, byla tak neskutečně blbá, absolutně neuvazujici v souvislostech a navíc naprosto přesvědčena o své pravdě. To je pak opravdu smutné, když na někoho takového narazíte. Dost jsem ztratila iluze.