Přidat odpověď
Pampelo, souhlasím, je to hodně o vyzařování.Já v mládí zase nebyla žádná lamačka srdcí s velkým poprsím a třepetajícími se řasami, ale líbila jsem se dost. Proto mne ta přehlíženost po padesátce mrzela. A je pravda, že jsem měla takové nanicovaté období, kdy ze mne asi vyzařovalo to negativní, takže přesně, jak píšeš. Já mám lidi obecně ráda, nemám problém udržovat konverzaci v podstatě s žádným normálním člověkem obého pohlaví, ale od té doby, co jsem tedˇv zase v pohodě, vidím, že už nejsem neviditelná. A taky, samozřejmě, nedávám najevo, že muže kolem sebe považuji za kastráty nebo že mi každý muž v mé blízkosti smrdí, jak zde bylo zmíněno. Spíš si myslím, že to okázalé pohrdání tím, co bych pro nedostatek přesnějšího termínu, nazvala ženskostí, znamená nějaký skrytý problém.
Předchozí