Bodejť, vždyť je Vážný.

Já tam také cítím tu tíhu odpovědnosti, takhle nějak si představuju ty klasický protestanty (nevím, k jaké denominaci se Vážný hlásí) ale zároveň obrovskou poctivost.

Ty jsi skála, na které zbuduji svou církev, a o kterou se dá spolehlivě opřít.

Já potřebuju žít přece jen trochu méně vážně a taky jsem pohan jak poleno, ale Vážného si vážím a jeho poctivost je mi ohromně sympatická. Obrazně řečeno, to je člověk, kterému bych se nebála svěřit klíče od svýho domu i pokladničku (a to je u mě už sakra co říct).