Rozalie,
promiň, že se ptám, ale ty učíš? Protože ano, možnosti jsou, ale učitel přece nemůže být ten, kdo bude nahánět OSPOD, psychology, psychiatry, ... Za prvé v rámci systému prostě k tomu všemu nemá kompetence a za druhé učitel by měl snad především učit.
Za poslední tři toky učím jednu třídu a vystřídalo se mi v ni celkem 9 problémových dětí. Mám pocit, že uz není problém, který bych neřešila, slabý prospěch nebo šikana je vlastně prkotina.
Dvě děti jely v sebepoškozování, jeden se zapojil do Modré velryby, jeden pokus o sebevraždu, domácí násilí,jeden závažný trestný čin násilného charakteru, zastrašování svědka trestného činu. Možná toho bylo i více, to jen, co jsem teď vylovila z paměti.
Vsechno z toho se odehrálo mimo školu, dost vzniklo v důsledku nepříznivé rodinné situace. Přesto to silně ovlivní dění ve třídě a často to má dohru ve škole. Třeba tak, že násilník a oběť se denně potkávají na chodbách. Všechny ty situace řeším. Ale vážně uz nemám sílu a ani potuchy, co dělat, když dítě, které již jednou propadlo, stále má slabý prospěch, dvojku z chování, jeden rodič na něj dlabe, druhý tam vůbec není a teta, která se to snaží řešit, neuspěla třikrát na OSPODu, neuspěla u tří psychologů a jednoho psychiatra, protože dítě nehladoví, chodí oblečené (čistě už napsat nemůžu) a to ostatní je problém školy.To, že si řeže nožem do ruky už od prvního stupně, taky nikdo z nich nevidí jako problém. Ano, můžu ještě jednou zkusit zavolat na OSPOD a povzbudit tetu, ať to nevzdává.
A sama za sebe a za těch dvacet ostatních dětí můžu doufat, že v sobě ještě najdu zbylé síly, abych mohla normálně učit a nebylo na mně vidět, jak jsem z toho systému znechucená.