Já bych někdy žalovala, až bych brečela ! Lidi mě někdy neskutečně štvou svojí bezohledností a porušováním všeho možného. Někdy i úplně nemožného. A bez žalování je spousta věcí nepostihnutelných. Jenže jsem vychovaná, že se nežaluje, tak nežaluji. Taky mě štve, že zodpovědnost, ohleduplnost a určitá "uvědomělost" (i když to zní odporně komunisticky) je zprofanovaná a moc se nenosí. Kolikrát mám velikáááánské dilema, zda mám "vychovávat". No nežaluji a nevychovávám. Bohužel. Takže nejen děti v tom mají nejasno.