Já nevím. Nepředstavuju si asi nijak. Znám dvě abstinentky z přesvědčení a nudné, upjaté ženské to opravdu nejsou.
Znám i jednoho skutečného alkoholika a ten splňuje všechny znaky typického alkoholika.

Já se pohybuju v prostředí, pracovním i rodinném a přátelském, kde je normální a běžné si k sedánkům a zábavám alkohol dávat. Nikdo s tím nemá problém a řekla bych, že jedna nebo dvě skleničky vína za měsíc není nic škodlivého, naopak.

Co mi ale hodně vadí, je nucení do pití lidem, kteří pijí málo nebo vůbec nebo prostě jen nechtějí kombinovat pivo či víno s tvrdým. Neustálé zvaní na panáky na zábavách, kdy ten co zve, nepřipouští žádné ne a ještě to rád doprovází hláškami o povolnosti, veselosti apod.

Já sama na zábavě vypiju tak dvě sklenky vína, výjimečně tři, to už musí být.

A musím se přiznat, že bez alkoholu to prostě není ono. Mockrát jsem dělala řidiče a být celý večer jen o vodě, zatímco ostatní spolu popíjí, prostě není ono. Alkohol k zábavám patří. Nikdy se neopíjím tak, abych nějak vyváděla a ráno se pak styděla, ale ta sklenička přeci jenom uvolňuje ostych a je to s ní lepší.

Když mi bylo náct, tak jsem byla celá paf už jen z toho, že jsem někde večer na zábavě, tak mi stačila limonáda. Dneska už mě to jenom s limonádou nebaví.