Mně se ani před dětmi nechtělo vstávat v šest nebo půl sedmé, odpoledne jsem měla tréninky nebo třeba jiné zájmy a prodloužené víkendy by se mi líbíly moooc, i když mě práce taky bavila - ovšem třeba 25 hodin místo 40 za týden by mi k "uspokojení z dobře vykonané práce" úplně stačilo A nikdy jsem neměla zaměstnání, které by mě nějak uspokojovalo "společensky", jakože jsme super parta a společně si tu naši výdělečnou činnost užíváme, tj. vlastně "žijeme v práci" ...