Monty,

k analyzování (aniž bych si myslela, že se kdy něčeho doberem) je na tom to, že pokaždý o tom píšeš něco trochu jinýho.

Nevím, proč najednou začínáš o "shánění za pětikilo nebo čokoládu".

Pro mě je to poměrně jasný:

- kdo potřebuje nebo chce šetřit - peníze nebo čas - tak musí plánovat trochu dopředu (a buď se zeptat bratrance, jestli by nepůjčil za tu čokoládu, nebo si včas vytipovat a zarezervovat půjčovnu za to pětikilo)

- kdo peníze nebo čas řešit nemusí, ten se může vykašlat na plánování, ale pak musí počítat s tím, že jednoho nebo druhého nebo obojího bude muset investovat trochu víc. Ale předpokládala bych, že soudný člověk s tím bude počítat a bude s tím srozuměný (také bych raději dala o pětikilo víc než na to muset myslet půl roku předem, ale brala bych to jako daň za svou neochotu plánovat, a pokud by mi to pětikilo v rozpočtu chybělo, tak bych se holt musela s tím plánováním trochu přemoct), a hlavně bych to celý brala jako důsledek svý volby.