Myslím, že problém není jen v úrovni VŠ vzdělání a pozdějších akreditovaných programů DVPP (to je prosím teprve tragedie, přičemž jiné kurzy se učitelům do DVPP obvykle neuznávají).

Hlavní problém je v tom, že si veřejnost ani politici nedokážou ujasnit, co škola je, co není, co dělat má, co může, a co už je fakt práce jiných institucí – nebo nedej bože rodičů.
Do referátu školství se hodí cokoli, s čím si establishment momentálně neví rady. Možná tam za pár let přistanou i důchodci.

No a pak je tu taky otázka, čí jsou vlastně děti. Státu? Školy? Rodičů? Matky? Otce? Kdo za ně odpovídá? Kdo se o ně stará? Kdo je vychovává? Kdo je učí vyjmenovaná slova? Co je ubližování dětem/ostatním? Co si mohou dovolit k dětem učitelé/rodiče/spolužáci? Kdo řeší, když někomu ubližují? Kdo, jak a jestli má řešit, jestli rodiče s dětmi dělají úkoly? Co všechno má smysl zakázat?

A co prázdniny? Mají na ně právo děti? Učitelé? Co školky? Jsou to školy nebo sociální instituce? Je odpolední školka hlídání nebo vzdělávání? A co družina?