1. Cetli jsme detem vzdy a vsude, v tasce na kazdej termin nekolik malych knizek uz od mimina.
Kazdy vecer cteni v posteli, patri to k vecernimu ritualu.

Starsi (ted 12,5) knihy fakt "zrala".
Na 1. stupni kdyz nadsene neco shltla a chtela dalsi dil, musela nam nejdriv napsat obsah a my kladli kontrolni otazky . Byla to moc zabavna hra..
Treba H. Potter cetla rychlosti ca 1 kniha 5-6 dni, obsahy byly tak a` 2 A4 stranky rukopisu.
Pred 9. narozeninama je mela vsechny durch, teprve pak jsme spolecne zkoukli ty filmy.

Ted je ve faze prechodu od detskych do dospelackych, tak jsme opatrni s vyberem.
Posledni knihu jsem ji na otestovani (pred 3 dny) dala "Die Welle", je to politickofilozoficky. Behem vecera docetla a pak 2 dny o nicem jinym nemluvila, sla dokonce i za kantorama, jestli by nemohli neco takovyho vyzkouset taky.

2.
Velka dcera: ucitelka na zakladce vyborna! Deti napr. nosily oblibene knihy z domu a ona jim je v kazde mozne chvili predcitala - pri svacinove pauze, pri vyrabeni, pri vytvarce...
Neco jako ctenarsky denik mely taky ale to bylo nezajimavy, spadalo to do kategorie "otravny povinnosti".

Mala je ted v 1.tride, jina skola, uvidime. Zatim dobry, kazdy pondeli dostanou A4 "textu" (zpocatku pismenka) na cteni domu, tak to cte vecer pred spanim v posteli. Krome naseho normalniho cteni pred usnutim.


3. Od ucitele materskeho jazyka ocekavam, ze bude pro deti vzorem a prikladem, ze sam bude nadseny ctenar/ pisalek/ basnik a bude "tim" a "to" ZIT a s detmi sdilet.
Deti se uci napodobou.