pod výrazem normální člověk si představuji někoho, kdo nemá potřebu druhé ponižovat
a má zvládnuté vlastní emoce. takové jsem potkala bohužel jen jednotlivce, a to jsem jich se svými dětmi, které jsou dvě dospělé a jedno dospívající, potkala opravdu hodně.
byly také rozdíly mezi školami, někde třeba jen dva normální, jinde jich bylo víc.
zažila jsem ale i takové, díky kterým končily děti z té školy v psychiatrické péči. je mi vcelku jedno, jestli tě to uráží.