Tilíku, dřžím pěsti. Reaguji až teď, protože večer jsem poctivě přečetla všechny příspěvky a pak už neměla sílu reagovat ;-) Prosím tě, tvoji rodiče nejsou exekutoř nebo kontrola z nějakého přadu, aby jen oznámili, že přijedou tehdy a tehdy bez ohledu na to, jestli se vám to hodí. Jsou to (měli by být) hned po tvé rodině nejdůležitější osoby tvého života, tak se přece nebudeš nervovat. Normálně mamce řekni, ať přijedou kdykoliv se jim zachce, jen ne v neděli, to se vám nehodí. Nemusíš vysvětlovat důvody. To, že se ti nějaká návštěva nehodí v tvém domě, je samo o sobě legitimní, i kdyby důvodem bylo třeba to, že nemáte uklizeno a nechce se ti zrovna byt piglovat. Je vůbec dobré, že ti to aspoň oznámí dopředu, já měla tchyni, která se nikdy dopředu neoznamovala, a prostě se zjevila.(Pravda, v té době nebyly mobily a pevnou linku ona neměla.) Obvykle ve všední den ráno, cestou z nákupu nebo od doktora. Zazvonila, nahrnula se dovnitř a seděla, nic nechtěla a nepotřebovala, jen jí bylo prostě líp u nás než jí samotné v prázdném domě. Tak nějak jsem rezignovala, manžela jsem si vzala i s jeho rodinou a byla to vážně hodná ženská. Jen mě to prostě opravdu znervozňovalo, když vám celé dopoledne někdo sedí za zadkem (a ještě k tomu tchyně!), není to moc příjemné. Jestli ti rodiče předem zavolají, můžeš to s nimi aspoň zkusit vykomunikovat. "Tiliku, v neděli přijedeme." "Mami, přijeďte jindy, neděle se nám nehodí." "Ale jakto, že se vám to nehodí, my s tatínkem chceme přijet a už se na vás těšíme." "Ano, mami, taky se těšíme, jen přijeďte jindy. Třeba ve středu, to bude manžel na služební cestě a aspoń tady nebudu sama." "Ne, my už jsme se s tatínkem dohodli, že přijedeme v neděli." "Mami, neděle se nám nehodí, chápeš to? Přijeďte kdykoliv jindy." "Tak ty nás už ani nechceš vidět, to jsme si vážně nezasloužili, ty jsi tak nevděčná, úplně se mi udělalo špatně od sdce..." "Mami, mám tě ráda a moc ráda tě uvidím. Jen ne v neděli. To, že se nám nehodí, abyste přijeli v neděli, nijak nesouvisí s tím, jestli a jak tě mám ráda. Mám tě ráda a ráda se s tebou vídám, jen se nám nehodí neděle. Jestli máš problém to pochopit, tak je mi to opravdu líto, ale je to tvůj problém. Jediné, co po tobě chci, je, abyste nejezdili v neděli. Je to jediný den, kdy jsme sami jako rodina v klidu a je to pro nás důležité. Nechceš přece, abysme se doma hádali kvůli tomu, kdy přijedou rodiče, ne? Prostě přijeďte jindy. Těšíme se na vás. Pa." A jestli se stejně rozhodnou zjevit v neděli (já si to ani neumím představit, snad to jsou normální inteligentní lidi a rozumějí slovům "neděle" i "ne"), tak bych jim to normálně řekla a asi se i pohádala. "Vy mami nerespektujete, co jsem vám řekla? To jsem pro vás jako nějaký blbeček, který si může říkat co chce, to není důležité, stejně si to uděláme, jak se hodí nám? Je mi to líto a opravdu nevím, jak vám mám vysvětlit, že náš život si chceme organizovat a žít po našem a ne tak, jak se hodí a líbí vám..." A asi bych nejspíš křičela a pak brečela, protože by mi to přišlo celé líto... A jak tady píší holky, tvůj manžel je v tomto ohledu světec a jiného takového nenajdeš, tak si ho braň a chraň.