Na prvním stupni mi to ještě přišlo fajn, udělala jsem snídani, svačinu, vypravila dítě do školy, odešla do práce. Na druhém stupni už mě to nebaví. Manžel odchází brzo ráno, já udělám pro mě a dítě čaj, pak dítěti snídani, tu si většinou vezme k televizi, já po ránu na jídlo nemám chuť (snídám v práci), nachystám svačinu a pití do školy, pak se chystám do práce, teď už odcházím z domu většinou dříve než syn.

Puberťák by samozřejmě zvládl se obstarat sám, ale nechce se mu. Zatím si nejsem jistá, zda být za krkavčí matku a na ranní servis se vykašlat. Jak to funguje ráno u vás? Do jakého věku jste chystaly snídaně a svačiny? První stupeń ZŠ? Celou ZŠ? Celou střední školu? Nebo i když už chodí do práce?