Přidat odpověď
Hele, čistě náhodou nemaj organizátorky nějakou zkušenost z tzv. hrama na hrdiny (Dračí doupě apod.)? I minimální. Velmi úspěšná byla taková hra na svatbě mýho bráchy. Každej účastník si vylosoval jednu zvláštní schopnost (když je jich míň, tak dvě) a měli za úkol co nejrychleji najít skrýš a v ní "poklad" (odměnu). To může bejt cokoli, třeba flaška (to musí koupit dospělej), nebo ty špekáčky, případně něco jinýho na zakousnutí k těm špekáčkům (nebo třeba sirky, haha). Musí se vymyslet trasa (myšlená) od startu do cíle a na ní různý překážky a nebezpečí: potok tak širokej, že se nedá přeskočit, nějaká smrtelná past atd. Fígl je v tom, že nikdo nemůže projít celou trasu sám a musej si navzájem pomáhat. Kdo se s nikým vhodným nespojí, zůstane viset někde na trase. Není to o tom, že se musej spojit na celou hru, můžou jen na konkrétní překážku. Můžou si pomoc oplácet, ale nemusej. Rychlejší vyhrává. Vyhrát může jen jeden a můžou se tudíž i zabíjet nebo jinak vyřazovat. Pro dospělý to má dobrou stránku v tom, že nemusej lítat nikde daleko (což dospělí často nechtěj), organizátorky musej připravit jen itinerář nebo mapu s číslama překážek a obálky s jejich popisem. Itinerář nebo mapa nemusej mít jednu jedinou přímou trasu od startu k cíli, naopak, je lepší, když se trasa různě větví, dokonce i startovních pozic může bejt víc, klidně tolik, jako je účastníků, akorát na konci se všechno musí sbíhat do jedinýho místa. Když na mapě dorazej k překážce, dostanou od organizátorek obálku s příslušným číslem a pak je na nich, jestli překážku překonaj díky svý schopnosti, s někým se spojej, nebo budou hledat jinou cestu.
Předchozí