Raduju se:) To je stav, který se mi zas tak často nepoštěstí, rozhodně ne tak často, jak bych chtěla, s dětmi jsem unavená a vytuhávám rychle.
Zato když se mi podaří udržet v bdělém stavu...paráda:) Jdu se projít do "domu myšlenek" (pravda, ve skutečnosti je to galaxie :D - to jsem si tu onehdá psala s Peppou) - a vyberu si, kam mám chuť jít s kým z těch, kdo ji obývají, chci zrovna být. A pokračujem pak v rozhovoru tam, kde jsme posledně přestali
Podle nálady si vyberu kidnější nebo dobrodružnější kousek svého vnitřního světa a prožiju si příslušný kus příběhu. Když mám pocit, že bych už měla konečně spát (páč ráno vstávám), tak příběh usměrním k tamnímu večeru a k tomu, že v něm jdu i spát. A spim prakticky okamžitě:)