Pochopitelne yalezi na tom, odkud jsou - a taky v jakem prostredi posleze jsou nuceni se v nove zemi pohybovat.

Do meho prvniho kurzu chodil dustojnik z Iraku, temer hotovy lekar. Ten mel zajem se prizpusobit, naucil se celkem rychle svedsky a spratelili jsme se. Prisel s bratrem a se svymi manzelkami, dvojcaty. (Krome jineho mne jeho bratr pozadal, abych s nim prekladala koran, ackoli vsichni vedeli, ze jsem ateista a o nabozenstvi nemam ani zajem diskutovat, pokud se nemam potrebu dozvedet neco, co ma vliv na mou praci). Jejich manzelky chodily v mini, zadne zavoje neexistovaly a v jejich rodinach to fungovalo celkem stejne, jako v jakekoli evropske rodine. Slavili sve svatky (kam mne i zvali), vyznavali islam, ale nijak to nedavali najevo. Muzum jsem pomahala najit nejake zamestnani. Zeny potom chodily na moje kurzy, bavily se s kymkoli, manzele vyzadovali, aby zeny na kurzy sly, a starali se o domacnost a deti, aby to zvladly. Takze celkem netypicke rodiny.


Kdyz jsem potom zacala pracovat ve skole v jinem meste, behem kratke doby se prestehovali za praci do Malmö. Kde dostali byty v mistnim ghetu. Po nejake dobe jsem je cirou nahodou zahledla v obchodnim centru. Zeny i dcery zahalene od hlavy k pate (ackoli muzi pred tim tvrdili, ze nikdy… Muzi se mi vyhnuli, jedna z zen se sklopenyma ocima odpovedela, "ze si to samy vybraly s ohledem na svou viru". - Co ja vim, spis si to "vybraly" s ohledem na okoli, ktere ruznym zpusobeb vynucuje prizpusobeni se a sikanuje ty, kteri se neprizpusobi tomu zabehnutemu.