a nemusí jít ani o práci snů... úplně jednoduše nevíš, co máš v tu chvíli dělat, kam máš jít, na koho se obrátit... nedokážeš o tom ani přemýšlet, protože se stydíš sama před sebou, natož někomu něco vysvětlovat... v hlavě ti jede milion důvodů. proč je to tvoje chyba, cos měla udělat jinak, jak jsi tomu měla zabránit... cítíš se otřesená a potřebuješ aspoň něco, co důvěrně znáš, k čemu by ses mohla upnout, řekneš si, že to prostě musíš překonat a čím víc stereotypů zařadíš do svého denního rytmu, tím víc se to v tobě uzavírá...