Já jsem to sáhnutí mezi nohy zažila. Bylo mi 19 a bylo to ve škole, den před maturitou a od předsedy maturitní komise, který byl o padesát let starší než já. Když se ke mně přiblížil, myslela jsem, že chce zkontrolovat mou práci nebo přístroj, kde jsem pracovala, tak jako stokrát předtím. Nikdy by mne proto nenapadly podobné nesmysly, jako podobné zážitky spojovat s otázkami, zda dotyčná pila alkohol (?), jak byla oblečená (???) nebo zda dala dost zřetelně najevo, zda se jí to nelíbí (?!). O to míň bych pak chtěla podobné zážitky spojovat s namistrovanými týpky, kterým je žena dobrá na přinesení kafe, nebo dezolátními úchyly na ulici, kterým se můžu postavit, niž by mi co hrozilo (nemyslím teď skutečné násilníky). To je nepříjemné a šokující, v dnešní době mobilů není ale nic lehčího než zavolat policii (za mého mládí leda kulový) nebo frotérovi dát najevo, že jsem ho odhalila (zmizel jak pára nad hrncem). Prasící kolega nebo parta zedníků je pořád poněkud jiná liga než platová nerovnost nebo násilnická manžel, co vás sexem drží v šachu kvůli dětem.